Slovo Kulturistky VI.

Žáčkovy citáty na každý den

„Pro většinu lidí je poezie stravitelná pouze ve formě jídelního lístku.“ Tento i všechny citáty níže použité napsal Jiří Žáček - jeden z nejčtenějších básníků, autor učebnic, spisovatel a překladatel. Rozesmálo mne to a představila jsem si hned veršovaný jídelní lístek třeba ve školní jídelně. Pravdou je, že i skvělé jídlo, výtečná káva, nebo dobré víno může býti při troše fantazie poezií.

Já se například už těším na pro mne poetickou ochutnávku vín, která bude v Koruně 8. března, tedy na MDŽ. Tento den opravdu ráda slavím a připíjím mojí kouzelné feministické babičce, která před sto lety podnikala a nosila kalhoty i všem dalším odvážným ženám, které vybojovaly například volební právo žen nebo možnost studovat na vysoké škole.

Ale zpět k poezii. I když si denně nečteme Karla Hynka Máchu a poezie není naším šálkem kávy, rytmické říkanky, básničky nonsensy a jiné jazykové hrátky nás provázejí od nejmenšího dětství. A když se staneme rodiči, nebo prarodiči, lovíme z paměti ty, které nám říkali naši rodiče i prarodiče. Sdílíme chvilky štěstí s dětmi a baví nás to, verše nám procvičí paměť, rozvíjejí smysl pro rytmus i slovní zásobu.

Děti to baví do chvíle, než nastoupí velký konkurent v podobě mobilu nebo jiné čertovy krabičky. A začíná nám boj: Mít klid a půjčit jim ty krabičky, bez kterých se ani my dnes již neobejdeme? Nebo si s nimi číst, recitovat, zpívat, tancovat, běhat nebo jít do divadla a užívat si spolu, nikoli vedle sebe? Jasně, že platí: Všichni víme, jak vychovávat cizí děti“, ale co s těmi vlastními?

Do určitého věku to ještě jde. Děti ocení společné chvíle říkanek i vycházku do divadla. Ale uteče to strašně rychle. Čím starší dítko, tím těžší práce odtrhnout je od těch krabiček. Inu „Dá to práci, odnaučit naše děti našim zlozvykům!“  Ale za pokus to stojí.

Menší děti zkuste vzít třeba na Divadlo Kubko, kde hraje oblíbená paní učitelka z radotínského „dramaťáku“ Bája Osvaldová. Týden poté je vezměte na Bajky a nebajky. Myslím, že hodinka bez mobilu ve společnosti vtipné poezie udělá dobře všem. Kdo má rád kávičku a poezie mu nevadí, může přijít na poetickou kavárnu Café Robinson, v níž si DS Gaudium krásně pohraje s poezií Jiřího Žáčka. Vezměte i své přátele.

V době všech těch internetových přátelství začíná být čím dál tím více jasné, že: „Čím víc máme známých, tím méně času nám zbývá pro přátele.“ Když vám to nevyjde v březnu, mám tu jeden tip na 4. dubna: Známý performer, boží komediant a lhář, který mluví pravdu, Víťa Marčík, tentokrát přiveze i svoje (odrostlé) děti, se kterými v předvelikonoční době sehraje Mystérium světla, tedy pašije podle Jana ve své originální úpravě.

Tak mne napadá, že Marčíkovy děti asi moc času s čertovými krabičkami netrávily. A rozloučím se posledním aforismem Jiřího Žáčka: „Nejnesnesitelnější ze všech lhářů jsou ti, co mají pravdu.“

Dana Radová

převzato z Noviny Prahy 16, 2019/3 https://www.mcpraha16.cz/.../.../Noviny-Prahy-16-brezen-2019.pdf

ZŮSTAŇ INFORMOVANÝ O NAŠICH NOVINKÁCH

Přihlas se do našeho newsletteru a budeme ti zasílat novinky přímo na e-mail.
Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.